70. díl: Gurtschnallen – Co systém udrží a co je jeho nejslabším článkem?

Dnešní příspěvek se bude zabývat tématem „spony“. Jedná se o výrobky, které se v nejrůznějších variantách používají v různých oblastech, mimo jiné při balení, při tvorbě přepravních jednotek a při zajištění nákladu. Bohužel však o nich existuje jen málo informací; a pokud už nějaké jsou, je těžké je najít a často nejsou příliš výstižné. Tímto příspěvkem se snažím tuto situaci zlepšit.

Nejprve si položme otázku: co je to spona? Podle Wikipedie se jedná o oblouk s jedním nebo více hroty, který je připevněn k řemínku. Druhý konec řemínku se provleče tímto obloukem. Hroty se zapichují do otvorů nebo se provlékají stávajícími otvory, čímž se řemínek zajistí proti sklouznutí. Většina opasků funguje na tomto principu.

Základní funkcí spony je tedy spojení dvou konců řemínku nebo pásku a jejich zajištění proti sklouznutí.

Právě tato vlastnost se využívá při balení, při zajištění přepravních jednotek a nákladu. Právě v těchto oblastech se však také vyžaduje prokázání toho, zda daná metoda odolá působícím či očekávaným silám. Dva prvky (spona a popruh) se tedy spojují do jednoho systému, z čehož vyplývá pojem„pevnost systému“.

Kdo si dá tu práci a zapátrá například u pana Googla, brzy zjistí, že mnoho poskytovatelů nechává dotazujícího na holičkách s nepřesnými údaji nebo obecnými frázemi. K čemu je tvrzení „o 50 % lepší“, když chybí výchozí číslo pro výpočet? Zeptá se: „A co teď??“

Proto musíme vysvětlit různé pojmy, které jsou v této souvislosti důležité.

Pevnost v tahu (BS = Breaking Strength) = zatížení při přetržení (BL): Jedná se o maximální sílu, která je nutná k zničení nebo trvalému zdeformování součásti. Předchůdci přetržení jsou často elastické prodloužení a trvalá deformace.

Vázací síla (LC = Lashing Capacity): Jedná se o sílu, kterou lze kompenzovat síly působící na náklad (např. v důsledku zrychlení). Vždy zahrnuje bezpečnostní koeficient.

Provozní pevnost (MSL = Maximum Securing Load): Jedná se o sílu, s níž je třeba počítat, pokud je u daného dílu uvedena pouze mez pevnosti v tahu. Hodnota MSL tedy zahrnuje bezpečnostní faktor pro nepředvídatelné situace.

U součástí (např. napínacích popruhů), u nichž je uvedena hodnota LC, se tato hodnota shoduje s MSL

Pevnost systému: Jedná se o maximální sílu, s níž je třeba počítat při spojování konstrukčních prvků s odlišnými údaji o síle. Je třeba ověřit, který konstrukční prvek představuje nejmenší podíl na celkové síle. To je pak hodnota pevnosti systému. Rád bych tento vztah vysvětlil na několika příkladech. Jsou fiktivní a nelze je aplikovat na oblast „zvedání a upevňování břemen“, protože tam platí jiné předpisy.

S ohledem na tyto informace je nyní třeba v konkrétním případě ověřit, zda lze kompenzovat skutečně působící síly, které vznikají v souvislosti se zrychlením. K správnému zajištění nakládací jednotky v souladu s předpisy by případně mohly být zapotřebí dva takové systémy.

Bohužel není označování spon obecně upraveno. Každý výrobce má v tomto ohledu volnost. Pokud například uvádí hodnoty pro přímé tahové namáhání 16 kN a pro obepínací namáhání 32 kN, není jasné, co tím přesně myslí. Má se jednat o LC, BL nebo MSL? V takovém případě je nutné se přímo obrátit na výrobce či dodavatele a údaje s ním vyjasnit.

Požadavky normy EN 12195-2 upravují pouze označování v oblasti upínacích popruhů, nikoli však rozmanitost ostatních spon, které se vyskytují v oblasti balení a kontejnerové přepravy.

Rčení: „Každý řetěz je silný jen tolik, kolik má jeho nejslabší článek“ to vystihuje přesně.

Kdyby některý z milých čtenářů znal zdroj dalších informací, byl bych mu vděčný, kdyby mi jej sdělil. Předem za to děkuji.

Jako vždy mají mé úvahy za cíl pouze nastínit dané téma, nikoli ho vyčerpaně pojednat. Kdo se s daným úkolem seznámí, možná najde vlastní řešení, která budou jednodušší a lepší. Pouze nečinnost zvyšuje obecné riziko během přepravní fáze pro všechny zúčastněné. Tomu je třeba se za každou cenu vyhnout.

Zvládněte to, může to být jen lepší!