Každý, kdo se zabývá zabezpečením nákladu, se někdy setká s protiskluzovými rohožemi.
Pro někoho jsou všelékem, pro jiného jen nákladovým faktorem, který není potřeba.
Jak fungují protiskluzové rohože a jak jsou skutečně nezbytné pro zajištění nákladu?
Tření
Vyvstává otázka, kde je pravda. Abychom na ni mohli odpovědět, rád bych ji trochu rozvedl, abychom si vytvořili potřebné porozumění problému.
Tření je fyzikální jev, se kterým se všichni neustále potýkáme. Často si to však neuvědomujeme, protože účinky známe a považujeme je za normální. Tento jev si uvědomíme, až když má negativní důsledky nebo nás bolí.
Tímto tématem se zabývá samostatná věda, tribologie, a pokusy s ní prováděl již Leonardo da Vinci. Tření existuje mezi tělesy, povrchy nebo částicemi a brání jejich vzájemnému pohybu. Tím vzniká třecí síla. Působí vždy proti směru pohybu.
Existují různé druhy tření, z nichž nejznámější jsou statické tření, kluzné tření a valivé tření. Klouzavé tření hraje hlavní roli při zajišťování zatížení. K překonání třecí síly je zapotřebí práce. Třecí síla je výsledkem drsnosti povrchu na styčných plochách těles. Součinitel tření μ popisuje vzájemný poměr těchto drsností.
Každý, kdo někdy opracovával kus dřeva smirkovým papírem, ví, o čem mluvím. S jemným brusným papírem se pracuje snadněji než s hrubým. Odlišný je však i způsob obrušování. Součinitel tření μ je u jemného brusného papíru nižší než u hrubého.
Tření při zajišťování nákladu
Nyní je čas přejít k zajištění nákladu. Při umístění jakéhokoli nákladu, bez ohledu na jeho vzhled, na ložné ploše automaticky vzniká situace tření. Do kontaktu se dostávají dva povrchy s různou drsností. Pokud chci břemenem pohybovat, musím překonat třecí sílu.
Zrychlení, ke kterým při přepravě nevyhnutelně dochází, vedou také k pohybům nákladu, pokud je zrychlení větší než koeficient tření.
Princip fungování protiskluzových rohoží
Leží-li dva povrchy nad sebou, dochází díky příslušné drsnosti povrchu k jejich vzájemnému prolínání. To vždy působí proti posouvající síle.
Normálová síla (FN) působí na spodní plochu vlivem gravitace. Jedná se například o hmotnost břemene v daN jako tíhovou sílu. Aby se břemeno posunulo, musí na něj působit síla (Fx). Z poměru (FN) a (Fx) vyplývá součinitel tření μ. Ten lze určit zkouškou. Je-li znám součinitel tření μ, lze vypočítat třecí sílu.
Pokud se použijí protiskluzové podložky, materiál vyplní mezery mezi vroubky a vytvoří se miniaturní tvar.
Toto miniaturní tvarové uložení zvyšuje sílu potřebnou k posunu a samozřejmě i koeficient tření μ.
To je princip fungování protiskluzových rohoží.
Styčná plocha mezi dvěma tělesy nehraje při výpočtu součinitele tření μ roli, ale v praktických aplikacích ano.
Pro odborné stanovení součinitele tření je k dispozici list VDI-2700 č. 14. Technický postup je zde popsán tak, aby naměřené hodnoty byly rovněž reprezentativní a spolehlivé.
Součinitel tření lze stanovit také pomocí zkoušek náklonu pomocí palubního zařízení. Ačkoli tento postup není tak přesný, často postačuje k zjištění rozmezí velikostí, ve kterém se koeficient tření nachází.
Vlastnosti a požadavky na protiskluzové rohože
VDI-2700 List 15 popisuje vlastnosti a požadavky na protiskluzové rohože. Z toho je zřejmé, že ne vše, co je vyrobeno z „gumy“, je také vhodné jako protiskluzová podložka.
Většina granulovaných ARM je vyrobena ze styren-budadien-kaučuku (SBR) a přírodního kaučuku (NR), stejně jako z polyuretanu (PUR) jako pojiva.
Deformační chování se testuje s paletovou klecí o hmotnosti 1 000 kg po dobu 24 hodin. Po odstranění zatížení by neměla být patrná žádná trvalá deformace. Při praktickém použití musí být velikost styčné plochy zvolena tak, aby deformace způsobená tlakem na povrch nepřesáhla 30 % počáteční tloušťky.
Důležitou roli hraje také pevnost v tahu a ve smyku. Rozdílná drsnost povrchu obou ploch, mezi nimiž je umístěn ARM, vede k horizontálním deformacím při zrychlování. Aby to nebylo kritické, musí být pevnost v tahu alespoň 0,6 N/mm².
Prodloužení při přetržení pryžových ramen musí být při zatížení nejméně 60 %. Roztřepené ARMy jsou často známkou horší kvality nebo nevhodného materiálu.
Povrchový tlak na ARM s velkým podílem dutin může způsobit, že se materiál zmýlí a koeficient tření výrazně klesne. Pokud podržíte ARM proti světlu a prosvítá hodně jasu, je to také známka špatné kvality.
Teplotní odolnost by měla být v rozmezí -20 °C až +100 °C. Pokud se provozní teploty od této hodnoty odchylují, je třeba získat další informace od výrobce.
ARM mohou být označeny jako jednorázové i opakovaně použitelné. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vlastnostem opakovaně použitelných ARM. Tyto vlastnosti mohou být
- Trvalé deformace nebo stopy po tlaku
- Trhliny v materiálu
- Oděr na povrchu
- Porušený povrch (např. v důsledku nadměrných tahových/šroubových sil)
- Poškození způsobené kontaktem s agresivními materiály
- Usazeniny nečistot z používání přístroje ARM
- Křehkost
K dispozici jsou také ramena ARM z pevného materiálu. Při výrobě jsou vulkanizovány nebo smíchány ze dvou složek.
Výhodou je, že do nich lze zabudovat látku nebo kov, což znamená, že mohou být vystaveny většímu namáhání než běžné ARM.
Závěr
Při vypracovávání návodů nebo specifikací vozidla/zařízení by se v případě protiskluzového materiálu mělo vždy vycházet ze specifikací kvality VDI-2700, list 15, které jsou závazné.
V příštím díle se budu věnovat praktickému použití protiskluzových rohoží. Bohužel se zde často dělají chyby, které vytvářejí pocit bezpečí, který se v případě nouzového brzdění nebo vyhýbacích manévrů nedostaví.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí příspěvek
Díl 37: Rozložení nákladu na nákladních vozidlech – jak správně vypočítat hodnoty?
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.