Často diskutovaným tématem, pokud jde o zajištění nákladu v kontejnerech, je otázka: Měl by být náklad zajištěn nahoře? Jak už to tak bývá, dva odborníci mají tři názory, které se opírají o dobře podložené poloviční znalosti. Bohužel i na tuto otázku je třeba odpovědět pomocí fyziky, a to není šálek čaje pro každého.
Kodex ČTÚ situaci nijak neusnadňuje, protože otázku ignoruje a neposkytuje konkrétní odpověď. Vzniklá zrychlení jsou přesně definována, což je pro další úvahy výhoda.
Především si musíte uvědomit, jaký je zásadní rozdíl mezi nákladním automobilem a lodí. Nákladní automobil se pohybuje po prefabrikovaných silnicích, které mohou být více či méně kvalitní, ale nesjede z nich například proto, že se silnice otáčí kolem své podélné osy. O tom, že tomu tak za určitých okolností může být, se můžete přesvědčit na tomto videu:
To však není běžný případ. Loď naopak pluje po pohyblivé ploše a musí neustále vyvažovat své těžiště.
Plovoucí loď je volně pohyblivé těleso se 6 stupni volnosti. Může se pohybovat kolem tří os současně.
Loď plave, protože vztlaková síla vytlačené vody je stejně velká jako gravitační síla lodi.
Údaje v příkladu jsou fiktivní. Při pohybu moře se mění tvar vytlačené vody a poloha vztlakového centra. To tlačí na těžiště lodi.
Pákový efekt způsobí, že se opět narovná. K tomu dochází neustále a vzniká zrychlení, které ovlivňuje zatížení.
Čtenáři, které to obzvláště zajímá, se mohou zeptat pana Googla pod klíčovým slovem „metacentre“.
Zrychlení v této tabulce jsou uvedena v kódu CTU:
Směry jsou posuzovány odděleně, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není. Zrychlení působí ve všech směrech současně. Uživatel se nyní musí rozhodnout sám.
Významným rozdílem mezi výpočtem zajištění nákladních automobilů a kontejnerů je předpokládané svislé zrychlení, které má vliv na třecí sílu mezi nákladem a nosičem nákladu.
Kapitola 2.2.2 předpisu CTU obsahuje následující vzorec pro výpočet třecí síly:
Předpokládejme, že hmotnost břemene je 1 t = 1 000 kg, koeficient tření je µ = 0,3 a zrychlení zaokrouhlíme na 10 m/s2. U nákladního automobilu obvykle předpokládáme Cz=1g a u kontejneru nejmenší specifikaci s Cz=0,2g.
Pro nákladní automobil by platil následující výpočet:
FR=µ x Cz x m x g
FR= 0,3 x 1,0 x 1t x 10m/s2FR= 3kN = 300daN
Výsledkem je následující výpočet pro loď:
FR=µ x Cz x m x g
FR= 0,3 x 0,2 x 1t x 10m/s2FR= 0,6kN = 60daN
Z toho jasně vyplývá, že účinnost zajišťovacích metod založených na vysokém tření je značně snížena.
Nyní se dostáváme k jádru problému. Při náklonu lodi se svislé zrychlení sníží na 0,2 g a současně se zrychlení sníží na 0,8 g, když se loď převrátí.
Tyto grafy slouží k ilustraci problému.
Součtem malých mezer vznikne na jedné straně nádoby velká mezera. Při dalším valivém pohybu se celý náklad zasune do velké mezery. Nyní musí urazit větší vzdálenost, aby se zrychlil a absorboval energii, která pak silně působí na stěnu kontejneru.
Kromě toho existuje tzv. úhlové zrychlení. Zrychlení uvnitř kontejneru závisí také na vzdálenosti mezi jeho polohou uložení a osou otáčení.
Čím dále od něj, tím větší vzdálenost za stejný čas, tím větší zrychlení.
Odesílatel zpravidla nemá žádný vliv na polohu uložení.
Pokud je náklad uložen pozitivně a všechny mezery jsou vyplněny/vyrovnány, není prostor pro pohyb nákladu, ani když je tření sníženo.
Pro zachování třecí síly není nutné horní část zajistit.
Pokud nelze mezery vyrovnat a dosáhnout těsného uložení, je třeba zajistit, aby nedošlo ke snížení tření. Nyní je třeba použít metody zajištění, jako je přímé upevnění, vázací prostředky nebo dokonce vyplnění mezer mezi stropem kontejneru a nákladem.
Náklad složený z volně uložených hlavní nelze těsně uložit. Zde by mělo smysl zajištění nahoře, aby se zabránilo pohybu nákladu.
Při montáži zajišťovacího zařízení ke stropu kontejneru je třeba vzít v úvahu, že toto zařízení je vhodné pouze v omezené míře z důvodu jeho nízké stability. Kód CTU stanovuje maximální zatížení 300 kg na ploše 60×30 cm. To odpovídá tlaku 0,16 kg/cm2.
A vzduchový vak může způsobit vyboulení stropu a jeho případnou trvalou deformaci i při nízkém vnitřním tlaku. To může vést k nutnosti opravy stropu a k vystavení účtu poslednímu uživateli.
V závislosti na rozsahu zakřivení je však také možné, že kontejner uložený nad ním zatlačí zakřivení svou vlastní vahou a přenese sílu na zboží prostřednictvím vzduchový vak a poškodí je.
Proto je třeba dbát na opatrnost při použití bednicích pytlů proti stropu kontejneru.
Lepší metodou je rozhodně tvarové zajištění pomocí uložení nákladu bez mezer nebo s vyrovnáním mezer.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí příspěvek
46. díl: Rozložení hmotnosti podle kódu ČVUT 5 % nebo 10 % nebo 60/40?
K dalšímu příspěvku >>
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.