Epizoda 47: Je nutné zajistit náklad v horní části kontejneru?

Často diskutovaným tématem, pokud jde o zajištění nákladu v kontejnerech, je otázka: Měl by být náklad zajištěn nahoře? Jak už to tak bývá, dva odborníci mají tři názory, které se opírají o dobře podložené poloviční znalosti. Bohužel i na tuto otázku je třeba odpovědět pomocí fyziky, a to není šálek čaje pro každého.

Kodex ČTÚ situaci nijak neusnadňuje, protože otázku ignoruje a neposkytuje konkrétní odpověď. Vzniklá zrychlení jsou přesně definována, což je pro další úvahy výhoda.

Především si musíte uvědomit, jaký je zásadní rozdíl mezi nákladním automobilem a lodí. Nákladní automobil se pohybuje po prefabrikovaných silnicích, které mohou být více či méně kvalitní, ale nesjede z nich například proto, že se silnice otáčí kolem své podélné osy. O tom, že tomu tak za určitých okolností může být, se můžete přesvědčit na tomto videu:

To však není běžný případ. Loď naopak pluje po pohyblivé ploše a musí neustále vyvažovat své těžiště.

Zrychlení v této tabulce jsou uvedena v kódu CTU:

Směry jsou posuzovány odděleně, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není. Zrychlení působí ve všech směrech současně. Uživatel se nyní musí rozhodnout sám.

Významným rozdílem mezi výpočtem zajištění nákladních automobilů a kontejnerů je předpokládané svislé zrychlení, které má vliv na třecí sílu mezi nákladem a nosičem nákladu.

Předpokládejme, že hmotnost břemene je 1 t = 1 000 kg, koeficient tření je µ = 0,3 a zrychlení zaokrouhlíme na ^{10 m/s2}. U nákladního automobilu obvykle předpokládáme _Cz=1g a u kontejneru nejmenší specifikaci s _Cz=0,2g.

Z toho jasně vyplývá, že účinnost zajišťovacích metod založených na vysokém tření je značně snížena.

Nyní se dostáváme k jádru problému. Při náklonu lodi se svislé zrychlení sníží na 0,2 g a současně se zrychlení sníží na 0,8 g, když se loď převrátí.

Tyto grafy slouží k ilustraci problému.

Součtem malých mezer vznikne na jedné straně nádoby velká mezera. Při dalším valivém pohybu se celý náklad zasune do velké mezery. Nyní musí urazit větší vzdálenost, aby se zrychlil a absorboval energii, která pak silně působí na stěnu kontejneru.

Pokud je náklad uložen pozitivně a všechny mezery jsou vyplněny/vyrovnány, není prostor pro pohyb nákladu, ani když je tření sníženo.

Pro zachování třecí síly není nutné horní část zajistit.

Pokud nelze mezery vyrovnat a dosáhnout těsného uložení, je třeba zajistit, aby nedošlo ke snížení tření. Nyní je třeba použít metody zajištění, jako je přímé upevnění, vázací prostředky nebo dokonce vyplnění mezer mezi stropem kontejneru a nákladem.

Při montáži zajišťovacího zařízení ke stropu kontejneru je třeba vzít v úvahu, že toto zařízení je vhodné pouze v omezené míře z důvodu jeho nízké stability. Kód CTU stanovuje maximální zatížení 300 kg na ploše 60×30 cm. To odpovídá tlaku 0^{,16 kg/cm2}.

A vzduchový vak může způsobit vyboulení stropu a jeho případnou trvalou deformaci i při nízkém vnitřním tlaku. To může vést k nutnosti opravy stropu a k vystavení účtu poslednímu uživateli.

V závislosti na rozsahu zakřivení je však také možné, že kontejner uložený nad ním zatlačí zakřivení svou vlastní vahou a přenese sílu na zboží prostřednictvím vzduchový vak a poškodí je.

Proto je třeba dbát na opatrnost při použití bednicích pytlů proti stropu kontejneru.

Lepší metodou je rozhodně tvarové zajištění pomocí uložení nákladu bez mezer nebo s vyrovnáním mezer.

Váš, Sigurd Ehringer