Jednou z nejčastějších chyb při zajišťování nákladu je, že nejsou účinně použity nejdůležitější prvky napínacího zařízení, ať už se jedná o pásy, řetězy nebo lana.
Tyto důležité vlastnosti naleznete na štítku pásu nebo na řetízkovém/provazovém štítku.
Je nesmírně důležité vědět, s jakými údaji je třeba počítat u které metody zabezpečení. Předpínací síla (STF) je důležitá pro všechny metody silového upevnění. U všech metod upevnění tvarovým způsobem je rozhodující upevňovací kapacita (LC).
V každé metodě zabezpečení hraje samozřejmě důležitou roli tření . To platí zejména pro třecí metody, jako je například vázání. U této metody se nejčastěji vyskytují největší chyby.
Praktické příklady
Tento obrázek ilustruje celý problém s vázáním. Mezi všemi vrstvami jsou různé koeficienty tření a úhel vázání se v každé vrstvě mění.
To znamená, že požadované zajišťovací síly, která vyplývá z hmotnosti nákladu, není zdaleka dosaženo.
Kromě toho mají napínací popruhy pouze krátké pákové přítlačné ráčny.
Některé z nich vedou přes bočnici a jsou připevněny k rámu.
Ani tato vibrační deska není dostatečně zajištěna. Pás je veden přes spádovou stranu, což značně zplošťuje úhel upevnění α a výrazně snižuje vertikální část zajišťovací síly.
Pásy pravděpodobně vedou přes bočnici, protože vozidlo bylo vyrobeno pro přepravu volně loženého zboží a nemá žádné upevňovací body. Vozidlo by proto nebylo pro takovou přepravu vhodné.
Přeprava velkých spotřebičů
Bez podrobných výpočtů lze předpokládat, že následné zatížení bude s velkou pravděpodobností nedostatečně zajištěno.
Použití LC zajišťovacích zařízení je často užitečné při přepravě velkých zařízení, protože velké hmotnosti lze zajistit s poměrně malým úsilím.
Typickým příkladem jsou bagry a zařízení staveniště. I zde však dochází k chybám.
Jednou z nejčastějších chyb je, že je řemen nebo řetěz provlečen tažným okem.
V tomto případě řetěz působí pouze ve směru jízdy, ale ne do strany.
To má negativní vliv na to, že by stroj mohl při otáčivém pohybu sklouznout do strany, což by způsobilo posunutí celkového těžiště soupravy. Výsledkem by bylo převrácení.
Tento stroj má tři upevňovací body (žluté kroužky), které však nebyly optimálně využity.
Úhel vyvazování α (červeně) je nepříznivý, protože je příliš velký, úhel vyvazování β (modře) je v pořádku. Zajišťovací síly ve směru jízdy jsou podstatně větší než síly do stran.
Diagonální upevnění by bylo lepším řešením bez další námahy, protože oba úhly upevnění přenášejí síly optimálně podélně i příčně.
Oba řetězy by také bylo možné připevnit do oka pro uchycení.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí příspěvek
Díl 27: Jak je to s úhly řemínků?
Další článek >>
Epizoda 29: Vyřazení zralosti popruhů – kritéria
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.