Je obecně známou skutečností, že způsob vázání může být ovlivněn řadou okolností, které uživatel nemůže přesně zvážit. Jednou z těchto okolností je rozložení předpínací síly (STF) ze strany ráčny na opačnou stranu nákladu.
Většina lidí z vlastního pocitu ví, že na opačné straně působí menší síla než na straně západky. Okamžitě vyvstává otázka: jak velká síla se ztrácí a lze to vypočítat?
Právě zde začíná diskuse mezi zastánci norem EN-12195-1 a VDI-2700ff. Na obou stranách pracují odborníci s tím rozdílem, že na VDI-2700ff se podílejí pouze Němci, ale na EN-12195-1 se podílejí odborníci z 27 zemí. Bohužel zúčastnění na obou stranách ztrácejí ze zřetele řidiče a přepravce, kteří mají někdy velmi teoretické úvahy uvést do praxe.
V následujícím článku se pokusím tuto džungli trochu objasnit a podat ji způsobem, který je pro praktiky snadno uchopitelný. Doufám, že se mi to podaří. Ale ani já nejsem neomylný.
Metoda přivazování
Při metodě vázání se pás umístí přes náklad, zaháknou se háčky pevného a volného konce a poté se pomocí ráčny působí předpínací silou. Procentuální údaje v diagramu jsou fiktivní a mají pouze ukázat, že předpínací síla působící přes rohy břemene je stále menší.
Bez ohledu na to, jak velká je síla předpětí, je obecně rozdělena nejméně do tří oblastí:
- Strana ráčny: 100% STF
- Při zatížení menším než 100 %
- Na opačné straně ještě méně nebo vůbec nic.
Pokud jsou více než dva body průhybu, je rozložení upínací síly také roztříštěnější.
VDI-2700 List 2 vydání 07-2014 se týká koeficientu přenosu (k), který může za určitých okolností nabývat hodnoty k=2,0. Těmito určitými okolnostmi by byl indikátor předpínací síly na volném konci nebo pás se dvěma západkami. V praxi se doporučuje hodnota k=1,8. Z mého pohledu praktika se jedná o velmi sportovní přístup. Obecně by se měly používat krajní jezdce (chrániče hran). Zbývající síla se vypočítá podle Eulerova vzorce:Fres = F * e -µ*α.
Budou se s tím přepravci a řidiči schopni vyrovnat? Spíše ne!
Vzorce pro výpočet
Norma EN-12195-1 vydání 01-2021 se odvolává na bezpečnostní faktor (fs), protože předpokládá, že předpínací síla je na obou stranách stejná. Součinitel bezpečnosti se používá ke kompenzaci nejistot při zajišťování břemen. Mělo by se předpokládat, že fs=1,1 na bocích a vzadu a fs=1,25 vpředu.
Rovnice pro výpočet předpínací síly úvazu je následující:
Toto je vzorec pro výpočet zajišťovací síly. Na konci obvyklého výpočtu se přičte bezpečnostní faktor (fs). To znamená, že vypočtená síla předpětí se plošně zvýší o 10 % nebo 25 %.
Toto je vzorec pro výpočet třecí síly pro přímé upevnění.
Součinitel tření µ se vynásobí koeficientem fµ=0,75. To znamená, že se sníží o 25 %.
Příklad:
Hmotnost břemene = 1 000 kg
Koeficient tření µ=0,3
1 000daN * 0,3 = 300daN.
1 000daN * 0,3 * 0,75 = 225daN.
Snížení třecí síly automaticky vede ke zvýšení zajišťovací síly, která má kompenzovat nejistoty.
Norma EN-12195-1 se rovněž snaží vyvážit nejistoty matematickými úvahami, přičemž samotné faktory rovněž obsahují nejistotu. Nikdo přesně neví, zda jsou faktory správné. V zásadě je však lepší pracovat s jistotou než bez ní. V lodní dopravě se bezpečnostní faktory vždy používaly k zajištění proti nejistotám. Není to tedy nic nového.
Realizace v praxi
Jak lze tento problém uplatnit v praxi?
Varianta 1: osoba odpovědná podle § 9 odst. 2 OWiG, která je náležitě vyškolená a znalá, vezme kalkulačku a vypočítá každé jednotlivé zatížení. Tato metoda je z právního/fyzického hlediska nejbezpečnější. Opatření by měla být zdokumentována.
Varianta 2: odpovědná osoba v souladu s § 9 odst. 2 OWiG zajistí splnění určitých okrajových podmínek. Tyto podmínky vyplývají z výpočtů varianty 1, které by mohly být
- Poskytnutí vhodného vozidla
- Používejte vhodné a dostatečné zajišťovací prostředky. Vždy je vhodnější použít dlouhé pákové napínací ráčny, držáky na ochranu hran (kluzáky na hrany) a protiskluzové podložky. Napínací ráčny s dlouhou pákou, protože předpínací síla větší než 400 daN působí poměrně spolehlivě.
- Pokud nejsou použity žádné chrániče hran, počítejte pouze s předpínací silou na straně západky (součinitel k = 1,0). Pokud jsou použity, nastavte součinitel k na hodnotu 1,5.
- Vytvořte pokyn k nakládání, který výpočty převede do praxe. Musí obsahovat jasné pokyny, jako např.
- Zametená čistá nakládací plocha
- Uložení ve tvaru kloubu
- Použití protiskluzových rohoží
- Použití ochranných úhlů hran
- Správná poloha napínacích řemenů
- Namátková kontrola síly předpětí
- Kontrola všech opatření
Zkušenosti ukazují, že při použití varianty 2 lze většinu nákladů přepravovat bezpečně a riziko je sníženo na minimum.
Závěr
Výše popsané úvahy nezbavují odpovědnou osobu, kterou je v každém případě management, povinnosti srozumitelně organizovat celý proces nakládky ve své oblasti. Tím lze čelit obvinění z „hrubé organizační nedbalosti podle §130OWiG“. Pokud má nedostatečné zajištění nakládky za následek situaci, která přesahuje rámec správního deliktu a stává se trestným činem, je třeba prokázat, jaké úvahy a opatření byly přijaty, aby se této situaci předešlo nebo se jí zabránilo. Dobrým základem je studium listu 5 VDI-2700 „Systémy řízení kvality“. Zde je celý proces rozdělen na tenké, srozumitelné plátky, které je pak třeba uspořádat.
S popsanými opatřeními je nejlepší začít okamžitě, pokud ještě nebyla provedena.
Přeji všem šťastnou práci a šťastnou ruku.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí příspěvek
Díl 40: Jak se vyhnout dominovému efektu při nakládání nákladních vozidel?
Následující příspěvek >>
Díl 42: Klíny pro zajištění nákladu
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.