Použití prokladových pytlů v kontejnerech je běžnou metodou a nepostradatelnou součástí repertoáru metod zajištění. Jedná se však o metodu, jejíž účinnost je zřejmá, ale která je také spojena s riziky.
Kodex CTU věnuje ukládacím polštářům celou kapitolu v dodatku 7 přílohy 4 a je nabitý vzorci, které se na první pohled zdají být pro běžného odesílatele/odesílatele ohromující. Zdá se proto vhodné osvětlit toto téma a vysvětlit logiku v něm obsaženou.
Obecně platí, že vzduchový vak slouží k uzavření stávajících mezer mezi nákladovými jednotkami v kontejneru a k nepřerušovanému přenosu výsledných sil zrychlení nákladu na stěny kontejneru.
Zde jsou popsány dva přístupy:
1. Jak velký musí být vzduchový vak, aby zabránil pohybu břemene o známé hmotnosti při definovaných zrychleních a součinitelích tření?
2. Jaké zatěžovací síly může absorbovat vzduchový vak se známými rozměry a plnicím tlakem?
Odpovídající vzorce pro obě otázky lze nalézt v předpisu ČVUT.
Vzorce vpravo slouží k výpočtu nábojové síly, která vzniká při určitých zrychleních a koeficientech tření.
Následující úvahy opět vycházejí z klasického bloku pěti europalet.
U podélně stojících jednotek předpokládáme hmotnost zatížení 2 x 900 kg a u příčně stojících jednotek 3 x 800 kg. V závislosti na úhlu odvalování je třeba počítat s 1 800 kg nebo 2 400 kg.
Předpis CTU stanoví, že v každém případě musí být použita vyšší hmotnost nákladu.
Předpokládáme tyto další faktory:
Xy = 0,8g Zrychlení při převalování
Cz = 0,2 Zrychlení při náklonu
μ = 0,3 Koeficient tření na podlaze kontejneru
SF = 0,75 Bezpečnostní faktor pro polstrování pro 1x použití
Hmotnost = 2,4 t nebo
Hmotnost = 2400 kg
Zrychlení působením gravitace = 9,81 m/s2 ~ 10 m/s2
Výpočet lze také zjednodušit pro odborníky, kteří jsou lépe obeznámeni s jednotkou „daN“. To má ukázat příklad výpočtu. První řádek počítá s tunami a druhý s kilogramy. Pro přepočet z kN na daN je třeba výsledek nejprve vynásobit 1 000 a poté vydělit deseti. Pokud vezmete hmotnost břemene v kg a vypočtete tíhové zrychlení jako 1, získáte výsledek v daN v jednom výpočtu.
Výsledek: Polštář musí být schopen absorbovat zatěžovací sílu 1812daN.
V dodatku 7, příloze 4, kapitole 4.3 je vypočítána síla, kterou může vzduchový vak absorbovat v závislosti na tlaku při roztržení. Vzorec je třeba přeuspořádat, aby se určila styčná plocha nárazníku:
Pokud použijeme sílu zatížení z výše uvedeného příkladu, musí mít stránka vzduchový vak plochu 0,45 m2, aby tuto sílu absorbovala.
Abychom mohli pokračovat v práci s příkladem, představme si celou věc shora.
Vnitřní šířka kontejneru = 2,34 m
Euro paleta: 0,80 x 1,20 m
Čistě matematicky to znamená následující šířku mezery:
2,34 m – 0,80 m – 1,20 m = 0,34 m
a délku mezery 2,40 m.
Předpokládáme-li, že výška palet je 1,60 m, vznikne maximální plocha polstrování: 1,60 m x 2,40 m = 3,84 m2.
Pokud předpokládáme, že podložka by měla nejen absorbovat sílu zatížení, ale také zajistit celý náklad proti zkroucení/posunutí, pak by délka podložky 2,00 m byla dostatečná. Za předpokladu, že palety jsou stabilní i výškově, by se výška podložky mohla snížit na 1,40 m.
Účinná plocha podložky 2,00 m x 1,40 m = 2,80 m2.
Porovnáme-li nyní oba vypočtené výsledky, tj. 0,45 m2 požadované z hmotnosti nákladu, s plochou vyplývající z rozměrů nákladu, tj. 2,80 m2, získáme šestinásobek bezpečnostního faktoru.
Z vypočtených údajů vyplývá, že polštář dimenzovaný podle zatížení může obecně absorbovat podstatně větší zatěžovací sílu, než je ve skutečnosti potřeba. To také vede k závěru, že vysoký plnicí tlak není nutný. Použití vaků s proplástky vyžaduje hodně vzduchu, ale malý tlak. Plnění pomocí systému stlačeného vzduchu trvá déle než pomocí dmychadla. Za předpokladu, že nedojde k dalším technickým chybám, jste vždy na bezpečné straně.
Samozřejmě je vždy nutné konzultovat s dodavatelem vzduchový vak a vyžádat si konkrétní údaje o manipulaci.
Výše uvedený popis také ukazuje, že navzdory mnoha vzorcům není kód ČVUT tak složitý, jak se na první pohled zdá. Nebojte se proto podívat se na pravidla a předpisy blíže.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí článek
Díl 47: Je nutné zajišťovat náklad v kontejnerech směrem nahoru?
K dalšímu příspěvku >>
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.