Epizoda 8: Pozitivní zamykání v kontejneru

Zabezpečení nákladu v kontejnerech ve skutečnosti není problém, ale kontrolní praxe a míra poškození ukazují, že mnoho odesílatelů/správců má potíže s tím „vědět jak“.

V tomto díle vysvětlím principy ukládání/balení do tvaru a možnosti jejich realizace. Rozdíl mezi třecím a pozitivním uzamykáním byl již vysvětlen na mnoha místech, proto se jím zde nebudu zabývat.

Pozitivní zajištění v kontejneru znamená, že náklad by se neměl/nesměl pohybovat vzhledem ke kontejneru v důsledku zrychlení, které je způsobeno zejména valením a nakláněním lodi.

Vzorec

Pro lepší pochopení vzorce si jej můžete představit jako obsah vah.

Levá miska obsahuje součet sil, které vyplývají z hmotnosti břemene (m) vynásobené směrem zrychlení (C _x,y) a gravitační síly (g).

Pravá pánev obsahuje tři součásti:

• Zajišťovací síly vyplývající ze zádržné síly nástavby kontejneru,
• + Zajišťovací síla od tření mezi nákladem a podlahou kontejneru
• + Zajišťovací síly způsobené zajišťovacími zařízeními (např. úvazy)

Jejich součet musí být roven nebo větší než součet v levém poli.

Porovnáte-li prvky v pravé misce s váhou, zjistíte, že nejefektivnější je tvarové zajištění, při kterém se využívají síly od tělesa kontejneru.
Protože je při zajišťování břemen běžnou praxí uvádět síly v daN, je v následujícím příkladu výpočtu hmotnost uvedena v kg místo v tunách a výsledek je přepočten na daN.

Příklad výpočtu

Náklad o hmotnosti 20 000 kg uložený v kontejneru 42G1. Břemeno uložené tvarově se počítá v podélném směru se zrychlením _Cx=0,4g. Zádržná síla(rx₎ dveří kontejneru je 0,4 * užitečné zatížení (P) 26 700 kg.

Pokud by vzdálenost mezi dveřmi kontejneru a nákladem byla větší než 15 cm, tj. bez pozitivního přilnutí ke dveřím, přičemž _rx je nastaveno na 0, výpočet by vypadal takto:

Pokud by zajišťovací síly _Fsec činily alespoň 66 708 N, váhy by byly vyvážené a náklad by byl dostatečně zajištěn. Větší zajišťovací síla by samozřejmě znamenala také větší bezpečnost a rezervu. Nešijte tedy příliš pevně.

Elegantnějším řešením by bylo změnit plán uložení tak, že by se mezera přesunula na vnitřní stranu kontejneru a uzavřela by se pomocí úložných pomůcek (např. s pomocí vzduchový vak/dunnage/ prázdné palety).

Poté se opět zadá kladné uložení na dveře kontejneru(_rx=0,4) a výpočet vypadá následovně:

V plánu uložení je vhodné zohlednit, že náklad by měl být umístěn u dveří kontejneru, které mohou také dobře a na velké ploše přenášet síly. Jediná paleta (která je často k vidění) by tento účel nesplnila.

I kdybychom počítali podélné zrychlení místo _Cx=0,4 g pro loď s 0,8 g pro plné brzdění nákladního automobilu a zohlednili svislé zrychlení _Cz s 1, výsledek by byl stále v zelené oblasti, jak ukazuje výpočet.

Dosažení pozitivní shody

1. naplnit kusovým zbožím

Naplnění nádoby sypkým materiálem je v zásadě jednoduché řešení, ale má i svá úskalí, pokud je sypký materiál velmi sypký (káva/zrnka atd.). Pak musí být hladina plnění co nejvyšší.

2. součet mezer menší než 15 cm

Uložení a zabalení nákladu tak, aby celková mezera ve všech směrech byla menší než 15 cm, vyžaduje, aby rozměry obalů nebo nákladových jednotek odpovídaly rozměrům kontejneru. Pokud se ukládají europalety, jak se často stává, nevyhnutelně vznikají mezery. Pokud se mezerám nelze vyhnout, je třeba věnovat zvláštní pozornost zajištění nákladových jednotek. Nákladové jednotky musí být rozměrově stabilní a odolné proti převrácení.

3. použijte bednění

Běžnou praxí je vyrovnávání mezer pomocí proplástků. Technicky elegantním řešením je vzduchový vakkteré se naplní vzduchem, vyplní mezery a vytvoří tak opět pozitivní uložení. Tato metoda má však také svá úskalí. Kodex ČVUT 2015 věnuje vzduchovým polštářům samostatnou kapitolu(dodatek 7 – příloha 4) s mnoha vzorci, které jsou pro praktiky poměrně obtížně proveditelné. Rizika spočívají především v nevhodném použití polštářů, jako jsou: nesprávná velikost, kontakt s ostrými hranami, odření atd.

Podrobněji se tomuto tématu bude věnovat další díl blogu LaSi.
Díl 20: vzduchový vak Zajištění zátěže – část 1

4. tvarové zajištění pomocí upevňovacích popruhů

Běžnou metodou, zejména u strojů a systémů, je kompenzace mezer tvarovým zajištěním pomocí upevňovacích popruhů. Zde je však třeba vzít v úvahu nosnost upevňovacích ok v kontejneru a upevňovací sílu upevňovacího zařízení.

V závislosti na výrobci je důležité si uvědomit, zda je uvedeno zatížení při přetržení, nebo MSL (maximální zajišťovací zatížení). V kapitole 2.4.2 přílohy 7 předpisu CTU 2015 je uvedeno, jak se vypočítává MSL pro určitá zajišťovací zařízení. Například u popruhů pro jedno použití je povoleno MSL ve výši 75 % zatížení při přetržení s maximálním prodloužením 9 %, zatímco u popruhů pro opakované použití může být MSL vypočteno pouze ve výši 50 %.

MSL upevňovacího zařízení musí být v souladu s MSL upevňovacích nebo přípojných bodů a musí se brát v úvahu nejslabší článek řetězu.

Samozřejmě, že pro každý vázací systém je třeba vzít v úvahu také úhly upevnění α a β a vypočítat výsledné efektivní síly.

Váš, Sigurd Ehringer