Díl 72: Jazyková bariéra v logistice – co s tím?

Kdo by neznal příběh o babylonské věži, jejíž stavba nemohla být dokončena kvůli jazykovému zmatku, který způsobil Bůh?

Když se dnes rozhlédneme po logistice, mnoho situací nám připadá povědomých a připomíná nám stavbu věže. I zde se tu a tam něco pokazí, protože existuje jazyková bariéra a jen málokdo se s tímto problémem vypořádá a hledá řešení. Neexistuje „jediné“ řešení, ale pouze metody, které by si každá firma měla prostudovat, aby mohla převzít variantu přesně na míru. V následujícím textu bych k tomuto tématu rád rozvinul několik myšlenek a doporučení.

Žádná firma se dnes již neobejde bez zaměstnanců, jejichž mateřským jazykem není němčina.

Prvním krokem by tedy bylo zjistit, jaké mateřské jazyky se ve vaší firmě – a to na všech úrovních – již používají. Budete překvapeni, kolik jich je. Tím je již položen základ pro řešení problému. Ten, kdo mluví rodným jazykem, si poradí snáze než jakákoli překladatelská aplikace, protože do hry vstupuje i porozumění problému.

Druhým přístupem by bylo vymezit oblast, ve které má být jazyková bariéra odstraněna nebo snížena. Ne každý prostředek či metoda je vhodný pro každou oblast. Tam, kde jsou digitální prostředky na místě omezené nebo nejsou k dispozici, nelze nasadit žádné digitální řešení.

Třetím přístupem je vypracování popisu procesu, pro který má být vyvinuta jazyková výuka.

Hlavní úlohou je rozdělit proces na jednotlivé části tak, aby jej bylo možné popsat jednoduchými a krátkými větami. V ideálním případě jsou tyto části doplněny obrázky nebo grafy podle hesla „obrázek vydá za tisíc slov“. Může být užitečné jednotlivé kroky cíleně znázornit a vyfotografovat, aby uživatel pochopil smysl daného pokynu. Je přitom důležité zapojit zaměstnance, kteří s daným procesem nejsou obeznámeni, aby se zabránilo vzniku „myšlenkových zkratek“ vyplývajících z toho, že vývojář je s procesem dobře seznámen.

Jednotlivé kroky (=tenké plátky) musí logicky navazovat jeden na druhý a vést k ověřitelnému celku. To platí pro všechny oblasti bez ohledu na tematiku.

Nejde tedy o to čekat, až vás napadne dokonalé řešení, ale pustit se do problému a vypracovat návrh řešení, který lze poté v několika kolech vylepšovat.

90% řešení je lepší než donekonečna čekat na „božské vnuknutí“ pro 110% řešení.

Zapojení zaměstnanců má také tu výhodu, že je motivuje uvažovat v zájmu společnosti a podílet se na řešení.

Vylepšení či změny lze kdykoli rychle provést, protože zaměstnanci jsou k dispozici a není třeba zohledňovat externí časové plány.

Jako vždy mají mé úvahy pouze nastínit dané téma, nikoli ho vyčerpat. Kdo se s daným úkolem seznámí, možná najde řešení, která jsou jednodušší a lepší. Pouze nečinnost zvyšuje obecné riziko během přepravní fáze pro všechny zúčastněné, a tomu je třeba se za každou cenu vyhnout.

Dejte se do toho, může to být jen lepší!

Váš, Sigurd Ehringer