Náklad musí být v kontejneru zajištěn.
Nejde o to,„zda zajistit“, ale„jak lze náklad zajistit“. Ani odborníci se vždy neshodnou na tom, „jak“. Někteří říkají: „nikdy se nic nestalo“ a jiní: „takhle to nemůže fungovat“.
Jednou z mnoha metod zabezpečení je použití pytlů na dunáž. Někteří z vás jistě znají tyto vzduchové pytle, které vyplňují prázdné prostory v balících a balíčcích a zabraňují pohybu obsahu. Princip je stejný jako u kontejnerů.
Předpisy pro zajištění nákladu v kontejnerech jsou uvedeny v předpisu CTU Code 2015. V příloze 4 dodatku 7 je celá kapitola věnována způsobu zajištění pomocí nákladních pytlů.
Na stránkách vzduchový vak se uvádí, že by měly „blokovat“ pohyb nákladu. To naopak znamená, že se jedná o metodu upevnění pomocí tvarové montáže.
Určení velikosti a konstrukce bednicích pytlů
K určení velikosti odkládacího polštáře jsou zapotřebí tři údaje:
- Hmotnost nákladu
- Délka, šířka a výška nákladu
- Velikost mezery
V zásadě lze rozlišovat dva typy.
Hlavním cílem musí být vždy zabránit pohybu nálože. To znamená kompenzovat sílu vzniklou pohybem nálože pomocí vzduchový vak její kompenzaci.
V zásadě lze k těmto úvahám přistupovat z různých úhlů pohledu:
- Rozměry a hmotnost nákladu ve spojení s očekávanými zrychleními slouží k určení síly působící na náklad, a tedy i velikosti ukládacího polštáře, resp.
- Maximální hmotnost nákladu, který má být zajištěn, se vypočítá ze stávající velikosti ukládacího polštáře.
- V závislosti na ploše, která vzniká v důsledku zatížení, se použije vhodný polštář. Ve většině případů se výpočet neprovádí.
V praxi se podle mých zkušeností nejčastěji používá třetí varianta.
Například klasický blok pěti v kontejneru. Zde jsou dvě možnosti. Buď jeden velký polštář, nebo dva malé.
Velký je užitečný, pokud je zatížení v podstatě stále stejné.
Ty menší lze použít variabilněji. Pomocí výšky nakládací jednotky lze přesně určit velikost podložky a absorpci síly.
vzduchový vak Porozumět a správně používat
Důležité je také znát vztah mezi tlakem a plochou.
Čím větší je tlak a čím menší je povrch, tím větší je působící síla. Tento vztah je nejčastější příčinou závad nebo poškození.
Cílem by mělo být, aby přibližně 80 % povrchu vzduchový vak bylo v kontaktu se zátěží, protože to umožňuje optimální přenos síly/absorpci síly.
Situace, jako je níže uvedený příklad, představují značné riziko pro funkčnost přepravního vaku. V případě kontroly by bylo nutné kontejner nejprve odstavit a provést vylepšení. To je obvykle časově a finančně náročné.
Výpočet akumulačního polštáře
Kodex ČVUT popisuje toto téma velmi komplexně a teoreticky. Mnoho odesílatelů je jím zahlceno, protože všechny vzorce vypadají složitě, ale při bližším zkoumání tomu tak není.
Rozlišuje se mezi břemeny, která kloužou, a těmi, která se mohou překlopit, protože mají různou výšku. Před řešením problému břemen s různou výškou pomocí výpočtu ukládacího polštáře je často jednodušší vyrovnat různé výšky, např. pomocí paletových podkonstrukcí.
Dlouhodobě účinná jsou pouze jednoduchá řešení.
Samozřejmě je důležité, aby nedošlo k technickým chybám, jako je například umístění vzduchový vak kde by došlo k poškození kontejneru a opotřebení čalounění.
Vzorce
Je důležité si uvědomit, že v následujících výpočtech podle předpisu CTU se hmotnost nákladu udává v tunách (to).
Výsledek se pak přepočítá na deka-newtony (daN), protože většina odesílatelů je s touto hodnotou lépe obeznámena.
Posouvání:
FLADUNG = m * g * (cx,y – μstatic * 0,75 * cz ) [kN]
Naklápění:
FLADING = m * g * (cx,y – bp /hp * cz ) [kN].
- CHARGE = síla působící na vzduchový vak v důsledku zatížení [t].
- m = hmotnost břemene [t]
- cx,y = vodorovné zrychlení vyjádřené v g, které působí na břemeno do stran nebo dopředu nebo dozadu.
- μ = součinitel tření pro styčnou plochu mezi břemenem a ložnou plochou nebo mezi různými obaly.
- bp = šířka obalu pro vyklápění do stran nebo případně délka nákladu pro vyklápění dopředu nebo dozadu.
- hp = výška obalu [m]
Níže uvádíme několik výňatků z kodexu ČTÚ s vysvětlením.
Výpočet zatěžovací síly při posuvu
Následující vzorec vypočítá sílu vyvolanou posuvným/skluzným zatížením.
Je třeba poznamenat, že součinitel kluzného tření µstatic není ve většině případů znám nebo je pouze odhadován. Proto je redukován koeficientem 0,75.
Během námořní přepravy se svislé zrychlení Cz může pohybovat v rozmezí 0,2 až 1,8 g, když se loď naklání. Jedná se tedy o značné rozdíly.
Zrychlení při převalování lodi může být až 0,8 g. To odpovídá úhlu náklonu 38º. Perioda převalování 2-3krát za minutu není neobvyklá.
Klouzání:
FLAG = m * g * (cx,y – μstatic * 0,75 * cz ) [kN]
FL= 1to * 9,81 m/s2 * (0,8 – 0,3 x 0,75 x 0,2 g)
FL = 9,81 kN * (0,8 – 0,045)
FL = 9,81 kN * 0,755 = 7,406 kN = 740,6 daN
FL = 1 až * 9,81 m/s2 * (0,8 – 0,3 * 0,75 * 1,0 g)
FL = 9,81 kN * (0,8 – 0,225)
FL = 9,81 kN * 0,575 = 5,641 kN = 564,1 daN.
FL = 1 až * 9,81 m/s2 * (0,8 – 0,3 * 0,75 * 1,8 g)
FL = 9,81 kN * (0,8 – 0,405)
FL = 9,81 kN * 0,324 = 3,178 kN = 317,8 daN.
V nejnepříznivějším případě, při svislém zrychlení pouhých 0,2 g, je síla od zátěže více než dvakrát větší než za normálních okolností. Výpočet zatížení by proto měl vycházet z prvního příkladu.
Výpočet zatěžovací síly při naklápění
Při výpočtu zatěžovací síly se s ohledem na riziko převrácení stanoví délka/šířka(bp) obalu v poměru k výšce(hp). Výsledkem je faktor převrácení. Zvyšuje sílu, kterou vytváří náklad při převrácení.
Obrázky vpravo ukazují rozdíl, když je europaleta umístěna podélně nebo příčně ke směru zrychlení za stejných podmínek.
Plán uložení usnadňuje vyhodnocení situace a rozhodování o způsobu uložení.
Spropitné:
FLAG = m * g * (cx,y – bp /hp * cz ) [kN]
FL = 1to * 9,81 m/s2 * (0,8 – 0,80 m/ 1,90 m * 1,0 g)
FL = 9,81 kN * (0,8 – 0,42)
FL = 9,81 kN * 0,38 = 3,728 kN = 372,8 daN.
FL = 1 to * 9,81 m/s2 * (0,8 – 1,20 m/1,90 m x 1,0 g)
FL = 9,81 kN * (0,8 – 0,63)
FL = 9,81 kN * 0,17 = 1,668 kN = 166,8 daN.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí článek
Díl 19: Kombinovaná doprava
Následující příspěvek >>
Díl 21: vzduchový vak Zajištění zátěže – část 2
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.