Epizoda 23: Pozitivní blokování nákladních vozidel

Ve většině případů je nejlepším, nejjednodušším a nejbezpečnějším řešením upevnění nákladu pomocí metod tvarového upevnění. V praxi však často není jasné, jaké okrajové podmínky musí být splněny, aby to skutečně fungovalo.

Okrajové podmínky z norem

Norma EN 12642 existuje od roku 2007 s těžkopádným názvem:„Zajišťování nákladu na silničních vozidlech – Nástavby na užitkových vozidlech – Minimální požadavky; Německá verze EN 12642:2016„.

Specifikace se týkají přední stěny, bočních stěn a zadního portálu. Zkouška zatížení podlahy není zahrnuta, protože se jí již zabývá norma EN 283. Norma dává výrobcům karoserií velkou volnost, pokud jsou zkoušené pevnosti v rámci specifikací.

Následující přehled je výtahem z normy s aktuálními specifikacemi. Písmeno „P“ označuje technické užitečné zatížení vozidla nebo nástavby. U standardních návěsů je to obvykle 27 000 kg.

Pevnost čelní stěny musí být zkoušena po celé šířce a do tří čtvrtin výšky. Tato plocha musí být zohledněna, aby bylo zajištěno pozitivní zajištění. Zvláštní pozornost je třeba věnovat šířce zatížení.

Pro odesílatele jsou také důležité tři kontrolní aspekty, a to

• povinnost označování stanovená v normě
• Důkaz o každé struktuře s certifikátem
• požadavek výrobce, že nástavby musí být kontrolovány jednou ročně.

Tento typ rozpěrky působí na přepážku jako otvírák na konzervy. V případě nouzového brzdění se přepážka jednoduše protlačí. Nakladač proto musí zajistit, aby čelní stěna byla zatížena alespoň po celé své šířce.

Okrajové podmínky výrobců

Tolik k okrajovým podmínkám stanoveným normou. Výrobci také formulovali okrajové podmínky tak, aby nástavby mohly absorbovat síly. Ty jsou popsány v certifikátu ve vztahu k příslušné nosné konstrukci.

V praxi se ukázalo, že tyto okrajové podmínky jsou pro všechny výrobce v podstatě stejné.

Jsou to:

• Součinitel kluzného tření nejméně μD = 0,30
• Tvarové zatížení ve směru jízdy
• Šířka nákladu nejméně 240 cm
• Max. přípustná vzdálenost zatížení/zadní stěna 15 cm

Ve většině případů jsou pro speciální náklady, jako jsou nápoje, stanoveny zvláštní specifikace, které musí dodržet jak majitel vozidla, tak odesílatel.

Jak to vypadá v praxi? Nákladní vozidlo přijede do nakládací zóny, řidič odsune levou plachtu, řidič vysokozdvižného vozíku umístí náklad na nakládací plochu, řidič plachtu opět zavře a odjede. Takto zhruba probíhá nakládka většiny nákladů.

Nezbytná opatření

Tvarové zatížení ve směru jízdy

Form-fit zatížení ve směru jízdy znamená, že nákladové jednotky jsou seřazeny bez mezer, počínaje čelní stěnou. Je důležité, aby se síly od jednotlivých zatěžovacích jednotek přenášely na čelní stěnu bez přerušení.

Nestabilní, nadměrně nebo nedostatečně postavené zátěžové jednotky to nedokážou. Příkladem je např:

Tvarové zatížení na straně

Pozitivní zadní nakládání

Součet přípustných mezer vyplývá z maximální vnitřní šířky karoserie snížené o 2,40 m. Běžný rozměr je 8 cm jako celková mezera.
Tvarové zatížení vzadu znamená, že vzdálenost k zadnímu portálu nesmí překročit 15 cm. Pokud je mezera větší, musí být buď vyplněna, nebo musí být náklad vzadu upevněn. Pro vyplnění mezery existuje několik řešení. Nejběžnějším řešením je použití europalet.

Shrnutí specifikací

To znamená, že pokud nejsou splněny požadavky, které jsem popsal výše, výrobce nezaručuje, že tělo dokáže absorbovat zajišťovací síly. Odpovědný odesílatel je proto povinen prokazatelně zajistit provedení potřebných opatření/kontrol.

Pokud tomu tak není, musí použít uznávaná technologická pravidla podle § 22 německých předpisů o silničním provozu (StVO) „Zatížení“, a to metodami uvedenými ve VDI-2700 „Upevnění nákladu na silničních vozidlech“. V takových případech musí rovněž předložit důkaz o tom, jak byl náklad zajištěn v době, kdy nákladní vozidlo opustilo oblast odpovědnosti odesílatele.

Praxe bohužel ukazuje, že lidé často pracují s velkým štěstím.

Váš, Sigurd Ehringer