Při této příležitosti bych rád přednesl téma, které se rovněž týká odpovědnosti. Týká se to především společností, které ukládají kontejnery nebo je nechávají ukládat. Oproti starým pokynům pro balení CTU se Kodex CTU vyvinul v závazný soubor předpisů a autoři se naštěstí orientovali i ve struktuře legislativy týkající se nebezpečných věcí.
Kodex ČTÚ již v preambuli odkazuje na osoby zapojené do dopravního řetězce. Všichni zúčastnění by měli mít možnost spolehnout se na to, že každý jednotlivec bude plnit své úkoly řádně a svědomitě.
Kapitola 4 kodexu ČTÚ ukládá zúčastněným stranám určité povinnosti, které jsou podrobně popsány jako závazky. I když se v ní hovoří o osobách, první krok se vždy vztahuje na společnost a druhý na konkrétní osobu, kterou musí společnost jmenovat.
Kapitola 1.4.2 ADR uvádí hlavní zúčastněné strany. Kromě toho je zde uvedena poznámka: „ Různé strany, kterým je určena …. Zajišťovací závazky mohou být postoupeny jedné a téže společnosti. Činnosti a odpovídající zajišťovací závazky účastníka mohou vykonávat i různé společnosti.“ . Z toho jasně vyplývá, že majitel/ředitel společnosti je osobou na vrcholu a je odpovědný zákonodárci.
V jednom z příštích blogových příspěvků popíšu nakládání s odpovědností, její organizaci a řízení obecně.
Kapitola 4 a následující kodexu ČTÚ obsahuje konkrétní a podrobný popis zúčastněných stran a jejich povinností. Důležitá se mi zdá i úvodní poznámka: „Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy nebo smlouvy mezi zúčastněnými stranami vymezuje následující řetězec odpovědnosti funkční oblasti odpovědnosti zúčastněných stran.“. Jinými slovy, osoba, která danou činnost skutečně vykonává.
Jsou uvedeny tyto strany:
4.2.1 Provozovatel CTU musí
4.2.2 Odesílatel je povinen
4.2.3 Balicí zařízení by mělo
4.2.4 Odesílatel/odesílatel je povinen
4.2.5 Provozovatel silniční nákladní dopravy musí
4.2.6 Železniční podnik
4.2.7 Provozovatel v intermodální dopravě by měl
4.2.8 Dopravce musí
4.2.9 Příjemce CTU by měl
4.2.10 Pronajímatelé/nákladci a provozovatelé prázdných CTU
4.2.11 Všechny strany uvedené v oddíle 4.2 jsou povinny
4.2.12 Všechny zúčastněné strany by měly
Pro všechny zúčastněné je důležité, aby si ověřili, kdo jsem. Po vyjasnění této skutečnosti najdou v příslušné části seznam povinností, které musí splnit. Je samozřejmě možné, že se v konkrétním případě neuplatní všechny povinnosti, protože je může převzít smluvní společnost. Strana na začátku přepravního/dodavatelského řetězce, která se zavázala příjemci, však musí zajistit, aby byl zaručen tok informací.
Konkrétní plnění povinností se musí ve společnosti projevit prostřednictvím následujících opatření:
– Vhodná organizace nebo organizační schéma, z něhož lze jasně určit odpovědnosti a úkoly na různých úrovních.
– Pracovní pokyny a/nebo kontrolní seznamy, které lze použít ke kontrole plnění povinností s ověřitelnými kritérii.
– Kontrolní organizace, která zajistí, že všechna uvedená ověřitelná kritéria jsou zdokumentována.
– Doklad o tom, že všechny zúčastněné osoby byly vyškoleny/vzdělávány a/nebo poučeny.
Zajímavý je proto následující příkaz v kódu ČVUT:
13.1.5 Vedení zařízení, kde se balí CTU, je odpovědné za zajištění toho, aby všechny osoby podílející se na balení nákladu do CTU nebo na dohledu nad touto operací byly náležitě vyškoleny a kvalifikovány v souladu s jejich povinnostmi v rámci jejich organizace.
Rád bych zde zmínil několik bodů, protože zkušenosti ukazují, že se často mýlí.
Příklad: Kontrola příchozího kontejneru
Nezřídka se stává, že předepsanou vstupní kontrolu kontejneru neprovádí „balírna“. Nekontroluje se ani platnost nálepky CSC, ani poškození kontejneru. To může mít za následek vyřazení kontejneru z provozu nebo vystavení faktury za jeho opravu.
Příklad: Zajištění nákladu v kontejneru
Při pozorování procesu ukládání vždy poznáte, že zaměstnanci začínají s nejhezčími a nejpříjemnějšími částmi nákladu a ty problematické nechávají na konec. Zajištění nákladu je pak obtížné, časově i materiálově náročné a v důsledku toho často nedostatečné. Když je kontejner otevřen, první, co kontrolní orgán vidí, je nevyhovující stav. Tomu lze předejít pomocí plánu uložení, který je vypracován před zahájením prací.
Příklad: Rozložení nákladu v kontejneru
Podle výše uvedeného příkladu je také celkové těžiště kontejneru vychýlené. S ukládacím plánem lze i tyto úkoly bez problémů splnit.
Takové jasné a jednoznačné rozdělení odpovědnosti lze nalézt pouze v několika málo předpisech.
Příklad osvědčení o balení kontejneru
Tento podpis může mít dalekosáhlé důsledky, pokud dojde k poškození zboží, kontejneru nebo lodi.
Toto podpisové pole musí být podepsáno osobou, která byla písemně pověřena společností jednající za balírnu v souladu s: § 9 odst. 2 OWiG („2. výslovně pověřen vykonávat na vlastní odpovědnost úkoly, které přísluší majiteli společnosti„).
Zpravidla to není zaměstnanec, který ukládá a balí kontejner. Obecně platí, že všichni zúčastnění musí být proškoleni/instruováni, aby se ujali úkolů a činností v souladu s Kodexem CTU.
Pro toto pole platí totéž, co již bylo uvedeno výše pro odesílatele. Kromě toho musí být osoba poskytující podpis a všechny ostatní zúčastněné strany poučeny v souladu s kapitolou 1.3 předpisu IMDG, protože se jedná o nebezpečné zboží.
Příklad dokumentace
Procesy spojené s balením kontejneru často probíhají tak, že nikdo přesně neví, co bylo následně provedeno. Chybí potřebné pracovní pokyny, instrukce, jak se má postupovat, a kontrola. K tomu se výborně osvědčily kontrolní seznamy. Lze s nimi pracovat krok za krokem.
Tento protokol o zajištění nákladu je příkladem toho, jak může být kontrolní seznam uspořádán.
Každou šablonu je však nutné přizpůsobit vlastním požadavkům.
Někdy šablona obsahuje položky, které ve vaší společnosti vůbec neexistují.
Pokud jsou pak pokaždé zaškrtnuty pomocí OK nebo OK, zdá se to nepravděpodobné.
Další dobrou metodou je pořízení fotografií, které doplní kontrolní seznamy. Nezapomeňte, že by měly být správně exponované, zaostřené a zobrazovat pouze to, co má být zdokumentováno. Pro tento účel je užitečné mít k dispozici fotografický návod, který ukazuje, které fotografie mají být pořízeny, aby vznikl standardizovaný, pravidelný a srozumitelný záznam.
V pokynech by mělo být jasně uvedeno, z jaké pozice mají být snímky pořízeny. Musí být také definován minimální rozsah snímků, aby dokumentace měla vždy stejný standard.
Vzhledem k milionům přepravovaných kontejnerů se toho „díkybohu“ děje poměrně málo. Pokud se takový případ stane, je obvykle tragický a drahý. Pokud všichni zúčastnění berou své povinnosti vážně a plní je, většina přeprav proběhne bez problémů.
PS: popsaný kontrolní seznam si můžete stáhnout z tohoto odkazu.
Váš, Sigurd Ehringer
<< Předchozí článek
Díl 48: Je nutné zajistit náklad v kontejneru směrem nahoru?
K dalšímu příspěvku >>
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.