Rozložení nákladu v kontejnerech je vždy předmětem diskusí. Na rozdíl od starých „Pokynů pro balení CTU“ není Kodex CTU 2015 doporučením, ale závazným souborem pravidel obsahujícím specifikace, které je třeba dodržovat a které lze také kontrolovat.
Jako příklad lze použít součet mezer. Kontrolní pracovník přepravní společnosti nebo přístavního orgánu otevře kontejner, změří vzdálenost od zadních dveří k nákladu a podá stížnost na zajištění nákladu, pokud je vzdálenost větší než 15 cm a nemůže rozpoznat odpovídající zajištění. Kontejner znehybní nebo jej nechá za poplatek opravit.
Pokud je vzdálenost ke dveřím kontejneru větší než 60 cm, je pravděpodobné, že kontejner byl naložen nesprávně a nebyly dodrženy specifikace rozložení nákladu. Inspektor ani nemusí počítat, stačí, když vzdálenost změří, protože podrobná kontrola mu pravděpodobně dá za pravdu.
Rozložení zatížení je důležité, protože ačkoli se ve velkých moderních přístavech používají rozpěrky, které kompenzují posun těžiště na postroji, v podřízených přístavech tomu tak být nemusí. Tolerance buněčných vedení, vodicích lišt, po kterých se kontejnery přes 9-11 vrstev kontejnerů zasouvají do trupu, je 4-5 cm.
Toto rozmetadlo dokáže kompenzovat odchylku těžiště.
Tento rozvěrač to nedokáže, protože siločáry se sbíhají v jednom bodě háku.
Jak je to s rozložením zátěže?
Kodex CTU jasně specifikuje těžiště v dodatku 7, bod 3.1.4:
„Obecně platí, že odchylka těžiště břemene od středu by neměla být větší než ±5 %. Obecně lze předpokládat, že 60 % celkové hmotnosti nákladu tvoří 50 % délky nákladního kontejneru. Za zvláštních okolností lze připustit odchylku až ±10 %, protože moderní nakládací zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO je schopno tyto odchylky kompenzovat. Přesnou polohu těžiště v podélném směru nákladu lze vypočítat (viz dodatek 4). „.
Situaci si lze snáze představit v grafické podobě.
Kodex CTU v oddíle 4.2.2 na straně 18 ukládá odesílateli povinnost informovat pronajímatele (lodní společnost; dopravce) o všech odchylkách těžiště.
Problémem, který nyní stojí před odpovědným nakladatelem, je otázka, jak tuto podmínku zajistit. Řešení se nazývá plán ukládání! Ten se bohužel vytváří jen zřídka, což samozřejmě vede k problémům. Nakladač obvykle začíná s pěkným, pohodlným nákladem vpředu a doufá, že v průběhu ukládání přijde na řešení problémového nákladu. Protože tomu tak často není, je v oblasti dveří a je to první věc, kterou inspektor vidí.
Toto je vzorec z kódu ČVUT, který lze použít k řešení problému rozložení zátěže. Jaká očekávání mají autoři kódu ČVUT? Některé lidi odradí vizuální dojem ze vzorce.
Vzorec je však snadno vysvětlitelný. Sílu, kterou působí každá jednotlivá jednotka zatížení, je třeba vypočítat podle principu páky.
Jedná se o náročný úkol, který vyžaduje znalost těžiště a hmotnosti nákladové jednotky.
U běžně balených europalet lze obecně předpokládat, že se nachází uprostřed. To znamená 60 cm nebo 40 cm od okraje palety, v závislosti na způsobu jejich uložení.
V případě strojů a systémů musí konstrukční oddělení poskytnout konkrétní údaje.
Tento diagram z přílohy 4 kodexu ČVUT na straně 133 usnadňuje pochopení a ukazuje, jak měřit.
Příklad výpočtu z kódu ČVUT lze také použít jako šablonu pro výpočetní tabulku. Součet všech jednotlivých výpočtů se vydělí celkovou hmotností nákladu. Tím získáme vzdálenost mezi celkovým těžištěm a koncovou stěnou. Tato vzdálenost pak musí být v rozmezí 5 % nebo 10 % kontejneru.
Klasický blok pěti europalet, které všechny váží stejně, lze vypočítat zjednodušeným způsobem.
5 x 800 kg x 1,20 m = 4 800 kgm
Výpočet pro druhý blok pěti by byl následující:
5 x 800 kg x 3,60 m = 14 400 kgm
Těžiště se pak vypočítá takto:
4 800 kgm + 14 400 kgm = 2,4 m
_________________________________
8 000 kg.
Tuto polohu lze odvodit i čistě vizuálně.
Pokud se hmotnost palet výrazně liší, musí se každá nákladová jednotka počítat zvlášť.
Pro tento fiktivní příklad by výpočet vypadal následovně:
700kg x 0,40m = 280kgm
800kg x 1,20m = 960kgm
900kg x 2,00m = 1 800kgm
1 000kg x 0,60m = 600kgm
1 100kg x 1,60m = 1 760kgm
_____________________________
4 500kg 5 400kgm
5 400kgm / 4 500kg = 1,20m
Celkové těžiště bloku pěti je 1,20 m od čelní stěny, i když mají zatěžovací jednotky různou hmotnost. Pokud mají nosné prvky různé rozměry, nemusí to být samozřejmě správně.
Z uvedených příkladů je zřejmé, že výpočet celkového těžiště není žádná raketová věda. Na druhou stranu je obtížnější vytvořit z toho plán uložení.
Ve firmách, kde k této situaci dochází pravidelně, se vyplatí s trochou pečlivosti sestavit tabulku faktur tak, aby mohla sloužit i jako plán ukládání.
To usnadňuje žonglování tam a zpět. Na obrázku je příklad, jak by taková tabulka mohla vypadat.
Kodex ČTÚ stanoví přesnější požadavky v odstavci 3.1.4 přílohy 7. Odchylka těžiště by měla být zpravidla 5 % od středu kontejneru. U 40stopového kontejneru by to bylo +/-30 cm mimo podélný střed a u 20stopového kontejneru +/- 15 cm.
Pokud je těžiště mimo specifikaci 10 %, můžete ještě zkontrolovat, zda je rozdělení 60/40 úspěšné. To znamená, že 60 % hmotnosti nákladu je v jedné polovině kontejneru a 40 % v druhé. Při použití tohoto pravidla 60/40 je však třeba dbát na to, aby 60 % nebylo na přední stěně, aby nedošlo k překročení zatížení hnací nápravy tahače. To může být v různých zemích velmi nákladné.
Přípustné jsou všechny tři varianty, přičemž pravidlo 5 % by mělo být obecně upřednostňováno. Pokud žádný z těchto tří požadavků není úspěšný, je třeba vždy konzultovat odesílatele (přepravní společnost/spediční agent). To může být zejména případ strojů a zařízení.
Vyšetřování nehod kontejnerových lodí, například ztracených kontejnerů na moři, opakovaně ukazuje, že nesprávné upevnění nákladu nebo rozložení nákladu v kontejneru může být jednou z příčin, které vedou k mnohem větším škodám, jako je dominový efekt. Ztracený kontejner plovoucí v blízkosti hladiny je také značným nebezpečím pro běžnou lodní dopravu, zejména pro námořníky na výletních lodích.
Doufám, že se mi podařilo povzbudit zúčastněné/postižené osoby, aby se situací zabývaly a vypracovaly řešení specifické pro danou společnost. Stojí to za to, protože reorganizace a přepracování stojí mnohem více času a peněz.
Váš, Sigurd Ehringer
Sigurd Ehringer
✔ VDI-zertifizierter Ausbilder für Ladungssicherung ✔ Fachbuch-Autor ✔ 8 Jahre Projektmanager ✔ 12 Jahre bei der Bundeswehr (Kompaniechef) ✔ 20 Jahre Vertriebserfahrung ✔ seit 1996 Berater/Ausbilder in der Logistik ✔ 44 Jahre Ausbilder/Trainer in verschiedenen Bereichen —> In einer Reihe von Fachbeiträgen aus der Praxis, zu Themen rund um den Container und LKW, erhalten Sie Profiwissen aus erster Hand. Wie sichert man Ladung korrekt und was sind die Grundlagen der Ladungssicherung? Erarbeitet und vorgestellt werden sie von Sigurd Ehringer, Inhaber von SE-LogCon.